V kontextu cílů trvale udržitelného rozvoje je i samotné území (půdu) nutno chápat jako neobnovitelný zdroj, s nímž je třeba zacházet šetrně a úsporně. Porovnáme-li satelitní snímky z nedávné historie a současnosti mnoha českých obcí, překvapí nás, k jak velkým záborům původně zemědělské půdy dochází. Rostlý charakter tradičních sídel je nahrazen striktní geometrickou parcelací se solitérní zásavbou, která nerespektuje tradiční principy utváření krajiny. Nové domy jsou ve většině případů spíše příměstského charakteru nevalné architektonické kvality. Změnil se také přístup v utváření rozhraní veřejného a soukromého prostoru. Zatímco dříve kulisu veřejnému prostoru vytvářely fasády domů a předprostor byl upraven zelení, dnes narážíme na hradby často nevzhledného oplocení. Dochází tak k postupné devastaci charakteru venkovských a vesnických krajinných uspořádání. Je smutné, že tento stav je v současnosti podmíněn také legislativou a územními plány obcí. Také tyto skutečnosti nás vedou ke snaze o zachování a kultivaci venkovských sídel.
Stávající zástavba v mnoha obcích i ve volné krajině v sobě skrývá velký potenciál. Zvláště na venkově najdeme mnoho objektů, které spolu se změnami ve společnosti ztratily svoji původní funkci a dnes jsou nevyužité a pomalu chátrají. Zajímavou skupinu objektů z hlediska nového využití představují hospodářské objekty bývalých dvorů, statků a drobných usedlostí. Často jsou nabízeny za nižší cenu, než je jejich skutečná hodnota. Citlivá rekonstrukce pod vedením zkušeného architekta však může těmto chátrajícím objektům dát nový život a přispět tak k obnově venkova.
Výhodou těchto objektů je jejich zpravidla volný půdorys, který umožňuje libovolné dispoziční řešení vycházející z potřeb klienta. Už samotný fakt, že se jedná o zastavěnou plochu, znamená úsporu času v legislativním procesu, přítomnost technické infrastruktury pak zjednodušení při napojování objektu na inženýrské sítě. Blízkost centra obce, kde bývají soustředěny objekty občanské vybavenosti, s sebou přináší další přednosti v lepší dostupnosti, atraktivitě apod.
Problémy při rekonstrukci jsou většinou spojeny s použitím nekvalitního materiálu pro původní stavbu nebo se skutečností dlouhodobého chátrání budovy. Setkáváme se s mělkými nebo úplně chybějícími základy, nedostatečnou únosností dřevěných prvků krovu a střechy. Většinou chybí hydroizolace a objekt je potřeba dodatečně zateplit. Tyto technické problémy bývají často řešitelné nebo je lze důvtipným řešením obejít. Využití starých konstrukcí však dodá domu ojedinělou atmosféru, kterou jinými způsoby nelze dosáhnout. V nejhorším případě je nutné nevyhovující konstrukce nahradit novými. V tomto případě přicházíme o část dědictví, ale zůstává nám alespoň jedinečnost a nezaměnitelnost daného místa.
Pokud přemýšlíme o trvalém bydlení ve venkovském prostoru a nechceme se spokojit s katalogovým domem situovaným na okraji obce, můžeme se poohlédnout po objektech bývalých hospodářských stavení. Skýtají zajímavé možnosti z hlediska nového využití nejen pro bydlení či podnikání. Těšit nás může i fakt, že jsme přestavbou nevyužitého objektu přispěli k zachování české venkovské krajiny pro další generace.
Oslovte architekta a hledejte společně možnosti, jak nejlépe starý objekt adaptovat.