Cílem diplomního projektu bylo vytvořit takové nádraží, které by bylo přirozenou součástí města, které by nevytvářelo bariéru, ale stalo se živoucím článkem města. Nádraží se stává dalším centrem městského života, tvoří střed mezi historickým centrem města Brna a rozvojovou jižní částí města, která začíná oblastí Trnitá.
Studie počítá s centrální polohou hlavního nádraží. Společně s novou vysokorychlostní tratí se tak stává důležitým železničním uzlem evropského měřítka, který je přímo napojen na historické centrum města Brna. Vysokorychlostní trať směrem na Prahu se uvažuje ve střední variantě, kde je potřeba méně tunelů. Nákladový průtah je řešen po vlastních tratích (5,7). K hlavnímu nádraží je přidruženo centrální autobusové nádraží a městská hromadná doprava, což dohromady vytváří jednotný a kompaktní přestupní uzel osobní hromadné přepravy.
Základním principem rekonstrukce hlavního nádraží je jeho centrální poloha. Nádraží se ocitá v samém centru dění, je středem pozornosti, je komunikativní, zároveň však prodyšné, volně průchozí, nevytváří bariéru. Pěší dostupnost z centra je vynikající. Jeho ambicí je být město tvorným prvkem, podpořit rozvoj města nejen jižním směrem. Jeho architektura se nevychloubá, ale mile překvapí svou vstřícností, citlivým přístupem k městu i člověku. Je to lákavé a příjemné místo, kde “to žije”. Při tom všem máte pocit, že sem prostě a přirozeně patří.
