Stávající zástavba v mnoha obcích i ve volné krajině v sobě skrývá velký potenciál. Zvláště na venkově najdeme mnoho objektů, které spolu se změnami ve společnosti ztratily svoji původní funkci a dnes jsou nevyužité a pomalu chátrají. Zajímavou skupinu objektů z hlediska nového využití představují hospodářské objekty bývalých dvorů, statků a drobných usedlostí. Často jsou nabízeny za nižší cenu, než je jejich skutečná hodnota. Citlivá rekonstrukce pod vedením zkušeného architekta však může těmto chátrajícím objektům dát nový život a přispět tak k obnově venkova.

Výhodou těchto objektů je jejich zpravidla volný půdorys, který umožňuje libovolné dispoziční řešení vycházející z potřeb klienta. Už samotný fakt, že se jedná o zastavěnou plochu, znamená úsporu času v legislativním procesu, přítomnost technické infrastruktury pak zjednodušení při napojování objektu na inženýrské sítě. Blízkost centra obce, kde bývají soustředěny objekty občanské vybavenosti, s sebou přináší další přednosti v lepší dostupnosti, atraktivitě apod.

Problémy při rekonstrukci jsou většinou spojeny s použitím nekvalitního materiálu pro původní stavbu nebo se skutečností dlouhodobého chátrání budovy. Setkáváme se s mělkými nebo úplně chybějícími základy, nedostatečnou únosností dřevěných prvků krovu a střechy. Většinou chybí hydroizolace a objekt je potřeba dodatečně zateplit. Tyto technické problémy bývají často řešitelné nebo je lze důvtipným řešením obejít. Využití starých konstrukcí však dodá domu ojedinělou atmosféru, kterou jinými způsoby nelze dosáhnout. V nejhorším případě je nutné nevyhovující konstrukce nahradit novými. V tomto případě přicházíme o část dědictví, ale zůstává nám alespoň jedinečnost a nezaměnitelnost daného místa.

Pokud přemýšlíme o trvalém bydlení ve venkovském prostoru a nechceme se spokojit s katalogovým domem situovaným na okraji obce, můžeme se poohlédnout po objektech bývalých hospodářských stavení. Skýtají zajímavé možnosti z hlediska nového využití nejen pro bydlení či podnikání. Těšit nás může i fakt, že jsme přestavbou nevyužitého objektu přispěli k zachování české venkovské krajiny pro další generace.

V následujícím příspěvku bychom se s Vámi na základě našich zkušeností rádi podělili o náš pohled na věc a odpověděli na otázky, které nám klienti často kladou.

Proč dáváme přednost dřevu?

Dřevo je přírodní, recyklovatelný a snadno obnovitelný stavební materiál. Jeho použití, vlastnosti, trvanlivost a kvalita jsou prověřeny stovkami let zkušeností našich předků. Z tohoto pohledu tedy nejde o žádnou novinku, ale návrat k něčemu, co má dlouhodobou tradici.

Dřevo dokáže regulovat relativní vlhkost v místnostech, což pomáhá vytvořit příjemné vnitřní klima a usnadňuje dýchání alergikům. Zdraví je právem považováno za jednu z nejdůležitějších podmínek k tomu, aby se člověk cítil spokojený. Právě dřevo a bydlení v domě na bázi dřeva dává ze zdravotního hlediska ty nejlepší předpoklady pro zdravý a tím pádem spokojený život.

Dřevo má výborné tepelně-izolační, vlhkostní a pevnostní parametry. To umožňuje navrhnout tenčí stěny při zachování tepelného komfortu i všech ostatních užitných vlastností. U středně velikého domu tak může v porovnání se zděným domem vzniknout jedna menší místnost navíc. V dnešní době se počítá každý metr čtvereční.

Při diskuzích s našimi klienty nás nezajímají pouze aktuální požadavky, ale i výhled do budoucna (děti, stáří). V dřevostavbách není problém měnit vnitřní dispozici, celková statická koncepce domu zůstává zpravidla nedotčena. Dům se může měnit spolu s požadavky na bydlení v různých životních fázích uživatele. S ohledem na předpokládanou desítky let trvající životnost stavby se vždy snažíme nalézt dlouhodobě optimální řešení.

Kde vidíme rizika?

Nesprávně navržená konstrukce, vystavená periodickému navlhání a vysychání, bude dříve nebo později napadena dřevokazným hmyzem a houbami. Právě těmto rizikovým aspektům – tedy — správnému navržení detailů ve fázi projektu a posléze správnému zabudování dřevěných prvků do konstrukce ve fázi autorského dozoru — věnujeme v našem ateliéru velkou pozornost.

Jaké jsou náklady na dřevostavbu oproti zděnému domu?

Cena je pro většinu klientů jedna ze zásadních otázek. Naše zkušenosti v tomto směru potvrzují závěry studie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, která ve stručnosti tvrdí následující:  Ať už porovnáváme poměr ceny a užitné plochy nebo obestavěného prostoru, dřevostavby drží se zděnými stavbami krok a u některých velikostních kategorií jsou dřevostavby dokonce levnější.
(tématu se věnuje obsáhlý článek „Porovnání pořizovacích cen dřevostaveb a zděných domů v ČR“)

Neexistuje universální řešení

Pod slovem dřevostavba se skrývá mnoho typů domů, které se liší svými vlastnostmi i způsobem výstavby. Tento příspěvek si neklade za cíl poskytnout detailní přehled. Každý měsíc se objevuje nové řešení, nový přístup, nová technologie. Držíme krok s dobou a kritickým pohledem analyzujeme nejnovější trendy. Klientům doporučujeme vždy prověřená řešení, kde není pochyb o správném fungování objektu jako celku.

Tradiční městský model plnil zejména tři funkce – náměstí a ulice byly místy shromažďování, obchodu a dopravy. Lidé tu pěstovali kontakty, vyměňovali si informace, odehrávali se zde důležité události veřejného života, jako třeba slavnosti či veřejné tresty. Ulice a náměstí sloužila k nabízení služeb a zboží, zajišťovala přístup, přepravu lidí i rozvoz zboží. Ve starých městech existovala mezi těmito funkcemi rovnováha, většina dopravy se uskutečňovala pěšky, během jedné procházky se lidé mohli setkávat, mluvit spolu, obchodovat – a to v témže prostoru. Tuto rovnováhu vystřídal konflikt, způsobený především převládnutím automobilové dopravy, která začala ztěžovat plnění obou zbylých funkcí, setkávání a trhu. Trh mizí z veřejného prostranství a odehrává se v uzavřeném soukromém prostoru. Navíc se s rozvojem informačních technologií mění způsob získávání informací a komunikace a tím i způsob setkávání lidí. I přes tyto radikální změny neztratilo město svou atraktivitu a má co nabídnout. V dnešní době můžeme rozlišit čtyři základní typy situací ve městech:

1. tradiční město

S tímto typem měst se setkáváme na mnoha místech především v Evropě. Základní městské funkce jsou zde stále ještě v rovnováze, veřejné prostory zůstaly místem setkávání lidí, tržiště a dopravní cestou.

2. město ovládané auty

Jedna z funkcí, doprava, si vydobyla dominantní postavení na úkor funkcí ostatních. Automobilová doprava a místa k parkování ovládla prostor města. To s sebou přineslo problémy s životním prostředím a zánik převážné většiny sociálních a rekreačních aktivit. Lidé sem chodí jen z nutnosti.

3. „opuštěné město“

Tam, kde se automobilová doprava rozvíjela déle, aniž by se podnikali kroky k jejímu omezení, veřejná prostranství a veřejný život vymizely. Pěší doprava je prakticky znemožněna kvůli velkým vzdálenostem, chodníky se ani nebudují. Mluvíme o tzv. drive-in kultuře, ve které je vše dosažitelné autem. Obchod se stěhuje buď do nákupních center na periferii nebo dovnitř do vnitrobloků, které jsou často pospojovány systémy zastřešených můstků pro pěší v úrovni vyšších pater („skywalks“), nebo do podzemí na úroveň stanic podzemní dráhy. Vždy se však jedná o privátní zóny, jejichž provoz je řízen majitelem a které znemožňují demokratický městský život.

4. obnovené město

Mnoho měst se pokouší o zatraktivnění života v městském prostoru a pracují na nové rovnováze základních funkcí. Původním mottem bylo dostat lidi do obchodů, ale postupně získávala na důležitosti myšlenka využívání městského prostoru jako prostoru sociálního a rekreačního. Rozšiřují se chodníky, vznikají pěší zóny, automobilová doprava je vytlačována.

Nový městský prostor – prostor pro veřejný život

Vzhledem k novým způsobům komunikace, jako jsou mobilní telefony, internet apod., se stále větší část každodenního lidského života odehrává v soukromé sféře. Proto by se nový městský prostor měl stát jakousi protiváhou k tolikeré nepřímé komunikaci a všudypřítomnému soukromému prostoru a umožňovat bezprostřední setkávání lidí. Zvyšuje se počet chodců a cyklistů, redukuje se automobilová doprava, hluk a znečištění. Město získává nový význam a smysl. Jakým způsobem se s touto změněnou situací vypořádala některá města si ukážeme na několika evropských příkladech.

Použitá literatura: Gehl, J., Gemzøe, L.: Nové městské prostory